muchomůrka, pošvatka - Amanita

Na zemi, střední až velké, na klobouku obvykle velum v podobě útržků, stroupků, šupinek až velkých šupin, na třeni prsten (u pošvatek chybí), na bázi třeně pochva nebo pásy bradavek, neslizké. Klobouk různě barevný, lupeny bílé či bělavé, případně nažloutlé nebo nazelenalé (výjimka m. císařka - sytě žluté). Většinou mykorhizní (výjimka m. Vittadiniho), ale se širším spektrem partnerů. Řada výborných jedlých, ale i prudce a smrtelně jedovatých druhů.

Důležité znaky - na co se dívat

Barva klobouku
Tvar a barva vela na klobouku
Tvar a rýhování prstenu
Barva lupenů
Báze třeně - pochva ("kalich smrti"), pásy bradavek
Oxidační reakce dužniny (červenání, hnědnutí)
Vůně

muchomůrka růžovka - Amanita rubescens

muchomůrka zelená - Amanita phalloides

muchomůrka královská - Amanita regalis

muchomůrka pošvatá (pošvatka obecná) - Amanita vaginata