Rody lupenatých kloboukatých hub
Stručné charakteristiky rodů jsou přizpůsobené našim (tj. středoevropským) zástupcům a nemusejí platit v rámci celého světa. Zohledňují především běžné druhy jednotlivých rodů, důležité výjimky jsou obvykle zmíněny. Týkají se pouze makroznaků, případně znaků viditelných kapesní lupou. Mikroznaky, důležité především pro určování druhů v rámci rodů, zde rozebírány nejsou. Celou prezentaci je třeba vnímat jako úvod do hlubšího studia velkých hub - makromycetů.
Barevné zvýraznění rodů podle "důležitosti"
1) Velké nebo dobře poznatelné rody s všeobecně známými jedlými či jedovatými zástupci.
+ -
2) Menší běžné a obecně známé rody, případně větší rody s horším makroskopickým vymezením a obtížným určováním druhů.
+ -
3) Méně známé, přehlížené nebo vzácné rody s málo zástupci.
+ -
4) Rody bez fotografií.
+ -
5) Na konci stránky je seznam záměrně vynechaných rodů, především pro jejich vzácnost.
Použité zkratky:
- kl. - klobouk
- tř. = třeň
- lup. = lupeny
- duž. = dužnina
- výj. = výjimečně
- rostl. = rostlinných
- Světlovýtrusé
výtrusný prach bílý, žlutý, světle krémový- jablkovitě křehké při vydloubnutí ve třeni, bez vela
- bez mléka
holubinka (Russula) - s mlékem
ryzec (Lactarius, Lactifluus)
- bez mléka
- vláknité při vydloubnutí ve třeni
- vypadající jako hlívy - bokem přirostlé s excentrickým třeněm nebo bez třeně, lasturovité nebo kornoutovité
- většinou na dřevě, střední až velké, masité, většinou bílé nebo šedé, obvykle bez vela
hlíva (Pleurotus) - na dřevě v trsech, malé až střední, bílé, s excentrickým třeněm, lupeny velmi husté, vůně moučná
strmělka (Ossicaulis) - na dřevě, drobné až střední, tenkomasé, třeň excentrický, chlupatý či ojíněný
pařezník (Panus, Panellus, Sarcomyxa) - na dřevě, velmi drobné, bokem nebo vrchem přirostlé, bez třeně, lupeny centrálně inverzně sbíhavé
hlívečník (Resupinatus) - na dřevě nebo na zemi, drobné až velké, třeň chybí nebo krátký a excentrický, klobouk u středu chlupatý či šupinatý, na řezu kloboukem gelatinózní vrstva
hlívička (Hohenbuehelia) - na dřevě jehličnanů ve skupinách či trsech, drobné až střední, tenkomasé, bílé, hlívovité - třeň chybí, lupeny husté, v chladném období roku
hlíva (Pleurocybella) - na dřevě, velké, trsnaté, oranžové až oranžovohnědé, třeň excentrický, výtrusný prach žlutý
hlívovník (Omphalotus) - na dřevě, malé, ve skupinách až trsech, zářivě oranžové, bokem či vrchem přirostlé, výtrusný prach růžový, po vyschnutí žlutý, pach po sirovodíku
hlíva (Phyllotopsis) - na dřevě, ostří lupenů zubaté, malé až střední
houževnatec a houžovec (Lentinus, Lentinellus)
- většinou na dřevě, střední až velké, masité, většinou bílé nebo šedé, obvykle bez vela
- třeň centrální, lupeny volné nebo úzce připojené
- na zemi, statné, bělavé, šedé nebo šedohnědé, šupinatý klobouk, prsten, (lupeny někdy narůžovělé)
„velká“ bedla (Macrolepiota, Chlorophyllum) - na zemi, drobné až střední, prsten, šupinatý klobouk a často i třeň
bedla (Lepiota, Echinoderma) - střední až velké, bílé nebo hnědě šupinaté, prsten, lup. mohou být narůžovělé, duž. může červenat a aromaticky vonět, louky, trávníky, humózní místa
bedla (Leucoagaricus) - drobné až střední, bělavé s hnědými šupinami nebo sírově žluté, prsten, teplomilné - skleníky, květináče, výjimečně v přírodě
bedla (Leucocoprinus) - drobné, na zemi, kl. i tř. vločkatý nebo zrnitý
bedla (Cystolepiota) - na zemi, kl. hladký, prsten, lupeny a třeň s kapkami (po zaschnutí tečkami)
bedla (Chamaemyces) - na dřevě jilmů, růžové, síťnatý klobouk, řídké lupeny
hlívovec (Rhodotus) - na zemi, střední až velké, velum na bázi tř. a obvykle i na kl., prsten ano/ne, neslizké, většinou mykorhizní
muchomůrka (Amanita) - na zemi, střední až velké, kl. lepkavý nebo slizký, na tř. běžný nebo slizovitý prsten
slizobedla (Limacella) - drobné, na jaře na šiškách ve skupinách, třeň hladký, lupeny bílé
penízovka (Strobilurus) - drobné, na šiškách ve skupinách, v létě a na podzim, třeň vločkatý, lupeny velmi husté
penízečka (Baeospora)
- na zemi, statné, bělavé, šedé nebo šedohnědé, šupinatý klobouk, prsten, (lupeny někdy narůžovělé)
- třeň centrální, lupeny sbíhavé
- na dřevě, ostří lupenů zubaté, malé až velké
houževnatec a houžovec (Lentinus, Neolentinus, Lentinellus) - na dřevě, hnědé, klobouk šupinatý, prsten, velké skupiny a trsy
václavka (Armillaria) - na zemi, drobné až velké, často ve skupinách, nálevkovité, bílé nebo šedé, žlutohnědé, méně často oranžové, výjimečně jiné
strmělka (Clitocybe, Ampulloclitocybe, Infundibulicybe, Pseudoclitocybe) - drobné až střední, vzhledu strmělek, kl. šedé s hrbolkem, lupeny bílé, vidlené, duž. na poranění červená
strmělka (Cantharellula) - drobné až střední, na zemi nebo na dřevě, celé oranžové nebo hnědooranžové, lupeny vidlené
lištička (Hygrophoropsis) - drobné až střední, na spáleništích, kl. nálevkovitý, šedý až černý, lupeny bělavé, řídké, nízké, tlusté, vidlené
liškovec (Faerberia) - na zemi, střední až velké, masité, lupeny sbíhavě připojené, snadno oddělitelné od dužniny klobouku, velum chybí
běločechratka (Leucopaxillus) - na zemi ve skupinách či čarodějných kruzích, střední až velké, masité, lupeny sbíhavě nebo zoubkem připojené, husté, velum chybí
čirůvka (Lepista) - na zemi ve skupinách, střední až velké, klobouk slizký nebo lepkavý, tř. bez vela nebo se slizovitým prstenem, lupeny řídké a silné, mykorhizní
šťavnatka (Hygrophorus) - na zemi, drobné, klobouk inverzně kuželovitý, na středu mírně prohloubený, třeň s tečkami, lupeny řídké a silné
voskovečka (Camarophyllopsis) - drobné až střední, řídké a silné dlouze sbíhavé lupeny, inverzně kuželovité nebo nálevkovité, v mechu, rašeliníku, na dřevě, spáleništích
kalichovka (Omphalina, Xeromphalina, Chrysomphalina, Haasiella, Rickenella, Arrhenia, Loreleia, Myxomphalia, atd.) - velmi drobné, bílé, dosti křehké, dřevo nebo zbytky bylin
helmovka (Hemimycena) - na zemi, velké a masité, kl. inverzně kuželovitý, tř. s pevným dvojitým prstenem, lupeny husté
náramkovitka (Catathelasma) - na zemi, drobné až střední, kl. bílý, podvinutý, na okraji někdy chlupatý, lupeny v mládí slabě narůžovělé, v dospělosti nahnědlé, výtrusný prach světle hnědý
čechratička (Ripartites)
- na dřevě, ostří lupenů zubaté, malé až velké
- třeň centrální, lupeny připojené, zoubkem připojené, zoubkem sbíhavé, vykrojené, s kolárkem
- vzhledu velkých pavučinců (lupeny zakryté pavučinkou, pavučinovité zbytky na třeni), ale lupeny světlé i v dospělosti
bělopavučinec (Leucocortinarius) - na dřevě, střední až velké, tenkomasé, řídké lupeny, dlouhý kořenující třeň
slizečka (Xerula) - na dřevě, v trsech, bílé, slizké, jako z mléčného skla, řídké lupeny
slizečka (Oudemansiella) - na dřevě v trsech (nebo na jehlici trnité), střední, kl. polokulovitý, bílý nebo žlutý, slizký, nehygrofánní, tř. sametově chlupatý, lup. připojené až vykrojené
penízovka (Flammulina) - na zemi, střední až velké, masité, vláknitý nebo šupinatý neslizký klobouk, lupeny zoubkem připojené, prsten zřídka, mykorhizní
čirůvka (Tricholoma) - na zemi, střední až velké, masité, výrazně chrupavčitě pružné, často v trsech
líha (Lyophyllum) - na dřevě v trsech, chrupavčité jako líha, kl. mramorovaný
líhovec (Hypsizygus) - na zemi, drobné až střední, vzhledu čirůvek, kl. šedý až hnědý, lup. vysoké a břichaté, vykrojené nebo zoubkem sbíhavé, vůně moučná, nehnojené louky a pastviny
čirůvečka (Dermoloma) - na zemi, drobné až střední, tenkomasé, křehké, šedohnědé, na zemi, v mechu, na spáleništích
penízovka (Tephrocybe) - na zemi, drobné až střední, lupeny bílé a husté, moučná vůně
čirůvka (Calocybe, Tricholomella, Rugosomyces) - na dřevě, drobné až velké, masité, kl. žluté, fialově nebo černě šupinkaté, lupeny žluté až oranžové, zoubkem připojené, bez vela
šafránka (Tricholomopsis) - na zemi, střední až velké, středně masité, klobouk plochý s hrbolkem, bílý, žlutavý nebo hnědý, lup. zoubkem připojené, tř. rovný, bílý nebo tmavě vláknitý, bez vela
tmavobělka (Melanoleuca) - na dřevě nebo na zemi, velmi drobné až drobné, křehké, tenkomasé, často trsy nebo skupiny, pestré barvy nebo šedá/bílá, často nitrózní pach, (l. mohou být obloukem sbíhavé), ostří lupenů často jinak zbarvené (lupa), mohou ronit mléko
helmovka (Mycena) - drobné, bílé, lupeny pokroucené a síťovitě pospojované
žebernatka (Delicatula) - pestré barvy, jako z vosku, (lupeny mohou být sbíhavé), louky, rašeliniště
voskovka (Hygrocybe) - na dřevě, drobné až velké, často v trsech, kl. šedý, vláknitě žíhaný, řídké lupeny, připojené až krátce sbíhavé
penízovka či trhanka (Clitocybula) - na dřevě nebo na zemi, drobné, křehké, při poranění roní tekutinu
ronivka (Hydropus) - drobné ve skupinách, mykorhizní, řídké silné lupeny, oranžové, rezavé nebo fialové, výrazně hygrofánní
lakovka (Laccaria) - velmi drobné až drobné, na jehličí, listí, dřevě, bylinách nebo v trávě, objevují se masově po dešti, třeň pružný až žíňovitý, celkově tenkomasé, štíhlé a pružné, lupeny řídké, někdy s kolárkem
špička (Marasmius, Marasmiellus, Mycetinis, Gymnopus p.p.) - drobné, jednotlivě nebo v trsech na dřevě, kl. olivově hnědozelené, nehygrofánní, lupeny řídké, v mládí žluté, v dospělosti olivově hnědé, výtrusný prach bílý
penízovka (Callistosporium) - drobné až střední, ve skupinách až trsech na zemi nebo na dřevě, kl. bělavé, krémové, červenohnědé až hnědé, větš. hygrofánní, lupeny husté
penízovka (Gymnopus p.p., Rhodocollybia) - drobné, bělavé, tenký dlouhý poprášený třeň, na starých houbách (holubinky, ryzce), někdy sklerocium
penízovka (Collybia) - na zemi, drobné až střední, vzhledu malých bedel (Lepiota), klobouk zrnitý, třeň s prstenem a pod ním zrnitý, lupeny připojené
zrnivka (Cystoderma, Cystodermella)
- vzhledu velkých pavučinců (lupeny zakryté pavučinkou, pavučinovité zbytky na třeni), ale lupeny světlé i v dospělosti
- vypadající jako hlívy - bokem přirostlé s excentrickým třeněm nebo bez třeně, lasturovité nebo kornoutovité
- jablkovitě křehké při vydloubnutí ve třeni, bez vela
- Růžovovýtrusé
výtrusný prach růžový, růžovohnědý (výjimečně šedohnědý)- drobné až velké, na dřevě, rostlinných zbytcích (i zdánlivě ze země), lupeny volné, bez vela, pach často zatuchlý
štítovka (Pluteus) - drobné až velké, na zemi, dřevě či rostl. zbytcích, lupeny volné, na bázi třeně pochva
kukmák (Volvariella) - drobné až střední, na zemi, dřevě nebo rostl. zbytcích, lupeny sbíhavé
mechovka (Clitopilus) - střední až velké, masité, na zemi, často bělavé, šedé nebo hnědé, bez vela
závojenka (Entoloma), podrod Entoloma (závojenka) - drobné až střední, křehké a tenkomasé, na zemi nebo na dřevě, klobouk i třeň bez šupinek, vzhled helmovek nebo kalichovek
závojenka (Entoloma), podrod Nolanea (zvonovka) - drobné až střední, křehké a tenkomasé, na zemi (louky) nebo na dřevě, šupinky na třeni i klobouku, někdy velmi barevné
závojenka (Entoloma), podrod Leptonia (trávnička) - velmi drobné, na dřevě a rostl. zbytcích, též na houbách, bez třeně nebo s excentrickým třeněm, sbíhavé lupeny
závojenka (Entoloma), podrod Claudopus (kulháček) - střední, masité, lupeny sbíhavé, výtrusný prach růžovohnědý nebo šedohnědý
rudoušek (Rhodocybe)
- drobné až velké, na dřevě, rostlinných zbytcích (i zdánlivě ze země), lupeny volné, bez vela, pach často zatuchlý
- Rezavovýtrusé
výtrusný prach rezavý, rezavě hnědý- drobné, parazitující na jiných houbách (holubinky, ryzce), kl. bělavé až zlatohnědé, poprášené nebo rozpadající se v hnědožlutý prach, bez vela, lupeny světle hnědé
rovetka (Asterophora) - drobné, na zemi, kl. kuželovitý, zrnitý, okraj ověšený velem, lupeny červené nebo zelené
černolupen (Melanophyllum) - drobné až střední, na zemi, svrchu podobné "babce", po otočení je rouško z výrazně pospojovaných (anastomózovaných) lupenů, výtrusný prach olivově okrový
lupenopórka (Phylloporus) - střední, kl. hnědý, kuželovitý, rel. tenkomasý, tř. sametově hnědý, lup. bělavé až žlutavě okrové, výtrusný prach narůžověle okrový, silný pach po rybině
cystidovka (Macrocystidia) - drobné až střední, kl. kuželovitě zašpičatělý, voskovitě hladký, tř. zašpičatělý, kořenující, lupeny skvrnité, ve zralosti rezavohnědé, dužnina chrupavčitá, pach výrazný ředkvový
kržatka (Phaeocollybia) - velké a masité, zlatookrové, kl. i tř. jakoby zlatě pomoučené, tř. s botkovitým kožovitým prstenem, lup. dlouho zakryté zlatookrovým kožovitým velem, v dospělosti rezavě zlatookrové, ve skupinách a trsech na dusíkem bohatých místech
bedlovnice (Phaeolepiota) - velmi drobné až drobné, na dřevě nebo zbytcích bylin, hlívovité (kl. bokem přirostlý), tř. velmi krátký nebo chybí, lupeny v mládí bělavé, pak růžově nahnědlé, ve zralosti hnědé (někdy s růžovým nádechem)
trepkovitka (Crepidotus) - na zemi, drobné až velké, na třeni zřetelná pavučinka, mykorhizní
pavučinec (Cortinarius) - na zemi, drobné až střední, křehké, kl. často špičatý, kl. i třeň vláknitý, tř. hladký nebo s rel. pomíjivou pavučinkou, nepříjemné pachy (zemitý, spermatický), mykorhizní
vláknice (Inocybe) - na zemi, drobné až střední (výj. velké), kl. polokulovitý, slizký nebo lepkavý, lupeny v mládí s kapičkami, tř. s pavučinkou, nepříjemné pachy (zemitý, zatuchlý, výj. sladký), mykorhizní
slzivka (Hebeloma) - na zemi, střední až velmi velké, masité, okraj kl. podvinutý, tř. centrální, mykorhizní
čechratka (Paxillus) - na dřevě, střední až velmi velké, masité, hlívovité (tř. excentrický), okraj kl. podvinutý
čechratice (Tapinella) - na zemi či na dřevě, střední až velké, masité, často v trsech, kl. žluté či hnědé odstíny, často slizký a/nebo šupinatý, nehygrofánní, na okraji se zbytky vela, tř. s prstenem
šupinovka (Pholiota, Hemipholiota) - střední, na dřevě v trsech, kl. hnědý, hladký a neslizký, hygrofánní, často na okraji s tmavší zónou, ověšený velem, tř. s výrazným prstenem, poprášeným čokoládově hnědými výtrusy
opeňka (Kuehneromyces) - drobné až střední (výj. velké), na dřevě jednotlivě nebo v trsech, žluté až rezavé, tenkomasé ale pevné, nehygrofánní, kl. tmavěji šupinatý, tř. s prstenem nebo jeho zbytky
šupinovka či plaménka (Gymnopilus) - drobné a křehké, tenkomasé, pomíjivé, tř. bez prstenu, v trsech nebo skupinách, na dřevě, slámě, hnojených místech
slzečník (Bolbitius) - drobné až střední, křehké a tenkomasé, růst jednotlivě, kl. kuželovitý nebo zvonovitý, bez vela na okraji, bělavý, rezavý či hnědý
sametovka (Conocybe) - drobné až střední, křehké a tenkomasé, růst jednotlivě, kl. kuželovitý nebo zvonovitý, tř. obvykle s prstenem a kl. se zbytky vela
sametovka (Pholiotina) - velmi drobné až střední, rezavé či rezavě hnědé, okraj kl. prosvítající, jednotlivě nebo v trsech na dřevě, v mechu, rašeliníku, okraj kl. bez vela, tř. s prstenem nebo pavučinkou
čepičatka (Galerina) - drobné až střední, kl. polokulovitý, krémový, rezavě hnědý až tmavě hnědý, v mládí na okraji s velem, tř. s prstenem, na zemi, často louky a trávníky
polnička (Agrocybe) - drobné, na zemi, rostlinných zbytcích nebo na dřevě, rezavé nebo hnědé, kl. ojíněný či jemně pomíjivě šupinkatý, tř. ojíněný, žíhaný nebo s prstenem
kržatka (Tubaria) - drobné, vzhledu kržatek, na zemi, mykorhizní s olšemi a vrbami
olšovka (Naucoria) - drobné, klobouky i třeně ježatě šupinaté či zrnité, bělavé, žluté či hnědé, na zemi i na dřevě
kržatka (Phaeomarasmius, Flammulaster) - velmi drobné až drobné, vzhledu kržatek, na dřevě, tř. centrální či excentrický, lupeny připojené
kržatka (Simocybe)
- drobné, parazitující na jiných houbách (holubinky, ryzce), kl. bělavé až zlatohnědé, poprášené nebo rozpadající se v hnědožlutý prach, bez vela, lupeny světle hnědé
- Tmavovýtrusé
výtrusný prach hnědofialový, tmavě hnědý bez rezavých tónů, černý- na zemi, střední až velké (výj. drobné), masité, kl. polokulovitý, bílý, žlutý nebo hnědý, často šupinatý, lup. v mládí růžové nebo šedorůžové, v dospělosti tmavě hnědé až téměř černé, duž. žloutnoucí nebo červenající
pečárka (Agaricus) - drobné až střední (výj. velké), vzhledu malých pečárek, často pestře barevné, kl. polokulovitý až rozložený, lepkavý nebo slizký, tř. s prstenem (někdy pomíjivým), lupeny s fialovým nádechem, na dřevě, zemi, loukách, exkrementech
límcovka (Stropharia, Leratiomyces, Hemistropharia) - drobné až střední, tenkomasé, křehké, kl. šedý nebo hnědý, zvoncovitý či zašpičatělý, na okraji často zbytky vela, tř. bez prstenu, lupeny při dozrávání strakaté, louky, hnojená místa, exkrementy
kropenatec (Panaeolus, Panaeolina) - drobné až střední, tenkomasé, velmi křehké, kl. se zbytky vela, tř. někdy s prstenem, lup. v dospělosti tmavě hnědé s fial. nádechem až skoro černé, často ve skupinách a trsech, na zemi, dřevě a rostl. zbytcích
křehutka (Psathyrella) - střední, křehké, ve skupinách až trsech, klobouk sametově vlnatý, žlutookrový až oranžově rezavý, lupeny na ostří s průsvitnými, v dospělosti od výtrusů tmavými kapičkami
pláčivka (Lacrymaria) - drobné až střední (výj. velké), křehké, tenkomasé (výj. masité), kl. s lup. v dospělosti roztékající se na černou hmotu (Parasola sesýchající), na zemi, slámě, dřevě, exkrementech
hnojník (Coprinus, Coprinellus, Coprinopsis, Parasola) - na dřevě v trsech, na zemi, v mechu či rašeliníku, drobné až střední (výjimečně velké), kl. žlutavé, oranžové, načervenalé až okrové, nehygrofánní, v mládí na okraji ověšené velem, lup. v mládí našedlé, v dospělosti tmavě hnědé s nafialovělým odstínem
třepenitka (Hypholoma) - střední až velké, masité, řídké tlusté lupeny, kl. inverzně kuželovitý s hrbolkem uprostřed, za vlhka lepkavý, na tř. pavučinka, výtrusný prach tmavě fialově šedý
slizák (Chroogomphus) - střední až velké, masité, řídké tlusté lupeny, kl. inverzně kuželovitý s hrbolkem uprostřed, velmi slizký (jako u klouzků), lup. v mládí chráněné slizovitým závojem, na tř. zůstává pomíjivý slizovitý prsten, často ve společnosti klouzků (parazité)
slizák (Gomphidius) - drobné, na loukách, rostl. zbytcích, dřevě, tř. s prstenem, duž. u některých modrající
lysohlávka (Psilocybe, Deconica)
- na zemi, střední až velké (výj. drobné), masité, kl. polokulovitý, bílý, žlutý nebo hnědý, často šupinatý, lup. v mládí růžové nebo šedorůžové, v dospělosti tmavě hnědé až téměř černé, duž. žloutnoucí nebo červenající
Vynechané rody: Dendrocollybia, Fayodia, Floccularia, Phaeogalera, Porpoloma, Resinomycena, Squamanita, Trichocybe.